Miroslav Koloc: Setkání s Karlem Hynkem Máchou na Ostrově svaté Anny

 

Prvé moje setkání s básníkem Máchou se odehrálo při rekonstrukci jeho cesty do Krkonoš v roce 1983. Ohlasem potkávání byla knížka Rozčilené cesty Karla Hynka Máchy po hradech spatřených. Druhá knížka Ustavičné senzace poutníka Karla Hynka Máchy vznikla díky rekonstrukci Máchovy cesty do Itálie v roce 1997. Obě tato setkání mne přivedla i do rodiny potomků největšího básníkova přítele Eduarda Hindla. S panem Václavem Hindlem jsme se spřátelili a společně navštívili i Klášter Hradiště, kde kdysi bydlel a pracoval ve zdejším zámku jako panský úředník Eduardův otec Tomáš Hindl.

 

 

Václav Hindl                                                                                                                                                         

 

Tomáš Hindl (1784–1869)

 

Eduard Hindl (18111891)

 

 

Je známo, že za přítelem Eduardem Mácha často na Klášter zajížděl. Prokazatelně zde přespal v roce 1833 v březnu a ještě jednou v srpnu při prázdninové cestě do Krkonoš, o Velikonocích 1834 a v dubnu 1835 při putování s přáteli Kudrnou, Strobachem a Eduardem Hindlem po boleslavském kraji. Není vyloučeno, že i někdy jindy.

 

 

Kresba Kláštera od Karla Hynka Máchy

 

 

V krajině kolem Kláštera Hradiště, nazývaného po své patronce Ostrovem svaté Anny, žilo v minulých dobách také mnoho mých předků. Postupně jsem se to dovídal z dokladů, když jsem se začal zabývat rodinnou genealogií. Věděl jsem, že tito lidé museli navštěvovat klášterskou kancelář za vyřízením svých záležitostí, a že se tedy s Hindlovými potkávali. A proč tedy ne s Máchou?

 

Ve výpisu z matriky z roku 1834 o narození vnučky mého prapředka Jozefa Pachmana mne zaujala věta, že matkou vnučky byla dcera „vrátného z Kláštera N 18“, a toto sdělení se opakovalo i u zápisu kmotry Kateřiny, „dcera Jozefa Pachmana vrátného“.

 

 

Výpis z matriky – 23. října 1834 narozena Marie Catharina, matka Anna, dcera Jozefa Pachmana, vrátného z Kláštera N. 18

 

 

Jak vypadala geografická situace na zámku Klášter Hradiště nám ukazuje mapa z roku 1842. Budova s číslem popisným 18, mezi kostelem a zámkem, kde Jozef Pachman bydlel, je v polohopisném plánu identifikována jako byty. Pod číslem popisným 20 je veden areál zámku.

 

 

Klášter 1842, N. 18 a N. 20 = zámek

 

Polohopisný plán Kláštera. 1 – silnice od Mn. Hradiště obíhající pod kopcem a vzhůru na náves od ní odbočuje: 2 – cesta ke mlýnu, 3 – cesta k Mukařovu, 4 – ke dvoru a dále k Jivině, 5 – starý příjezd od města, 6 – kostel P. Marie, 7 – škola, 8 – starý portál, 9 – nový vjezd do dvora, 10 – kanceláře, 11 – byty, 12 – kolna (č. 8–12 na místě bývalého chrámu), 13 – nové stavení pivovarské, 14 – vjezd do bývalého zámku(nyní pivovaru), druhdy kláštera v někdejší věži, 15 – nový přístavek, 16 – dvůr, 17 – zadní stavení, 18 – zahrada v nižší ohradě, 19 – věže nárožní, 20 – snesené věže zámecké, 21 – bývalé parkány, 22 – starý pivovar

 

 

Schéma klášterského zámku znázorňuje nejen vjezd do zámku, ale i umístění vrátnice s oknem a dveřmi do vjezdové chodby a oknem s průhledem před zámek. Fotografie z počátku dvacátého století pak situaci reálnou.

 

 

Vjezd do zámku, vrátnice (světlé rysy značí přístavbu pivovarskou)

 

Průčelí bývalého zámku

 

Brána bývalého zámku

 

 

To vše ukazuje, že Jozef Pachman se s Hindly nemohl nepotkat, že s nimi zcela jistě, třeba i jen v rámci své funkce, hovořil a že básníka Máchu téměř jistě vídal.

 

Za přítelem Eduardem nechodil Mácha jenom na Klášter. V létě 1832 podnikli oba přátelé cestu z Prahy přes Kokořín do krajiny podbezdězské, kde Eduard pracoval. Od začátku roku 1832 byl zaměstnán coby praktikant na zámku městečka Hiršperk, dnešní Doksy, a to až do 1. března 1835, kdy nastoupil do úřednické služby na Klášter. Takový byl postup na valdštejnském panství při výchově hospodářských úředníků. Všichni museli nejdříve projít praxí v Doksech, aby se seznámili s rybníkářstvím a chovem ovcí.

 

Již zmíněný výpis z matriky z 23. října 1834 o narození vnučky Jozefa Pachmana, nám ještě říká, že otec narozeného děvčete, třicetiletý Pachmanův zeť Václav Čupík, je zaměstnán ve stejné době a na stejném místě jako Eduard Hindl coby „čeledín v Hiršperků“.

 

 

Výpis z matriky – 23. října 1834 narozena dcera Václava Čupíka, čeledína v Hyršperků, zetě Jozefa Pachmana

 

 

Další výpis z matriky – tentokrát z roku 1852, kdy tentýž Václav Čupík provdává dceru, hovoří o něm jako o šafáři na valdštejnském zámku Studénka. A protože šafář byla funkce hospodářského zřízence, který měl na starosti obhospodařování polí, chov dobytka, drůbeže a dohlížel až na jedenáct poddaných, čeledínů a děveček, lze předpokládat, že v roce 1834 absolvoval v Doksech obdobný zácvik jako Eduard Hindl, a že se tedy mohli vídat.

 

 

 

Výpis z matriky – 19. října 1852 oddána Marie Čupíková, dcera Václava Čupíka, šafáře ze Studénky

 

 

Matriční doklady z 16. února 1846 uvádějí domkáře Jozefa Pachmana již jako bývalého vrátného. A protože jeho působení v panské službě bylo zřejmě úspěšné, nastupuje na jeho místo syn, jak vidíme z dokladu ze dne 22. února 1846. Nejprve žije jako kdysi otec v bytě domu č. 18. V matričním výpisu z 20. listopadu 1846 již ale bydlí tento nový vrátný v č. 20, tedy v bytě na klášterském zámku, stejně jako Tomáš Hindl se synem Eduardem.

 

 

Výpis z matriky – 16. února 1846 provdána Barbora, dcera Josefa Pachmana, bývalého vrátného na Klášteře

 

Výpis z matriky – 22. února 1846 zemřel vnuk Jozefa Pachmana, Jan, syn syna Josefa, vrátného, Klášter N. 18

 

Výpis z matriky  20. listopadu 1846 zemřela vnučka Anna, dcera syna Josefa vrátného, Klášter N. 20 = zámek

 

 

Za toto moje třetí setkání s básníkem Máchou při rekonstrukci cesty šesti generací mých předků musím poděkovat Augustinu Kolocovi, Anně Mocové, Anně Ševčíkové, Marii Čupíkové, Václavu Čupíkovi, Anně Pachmanové a Jozefu Pachmanovi, vrátnému z Kláštera.

 

 

Genealogický vývod

 

Klášter Hradiště, pivovar – bývalý zámek, současný stav


zpět