Rodinné tajemství – komiks o 2. světové válce se vzdělávacími prvky

 

Nakladatelství Triáda ve spolupráci s Nadací Anne Frankové vydalo český překlad komiksu Erica Heuvela Rodinné tajemství o 2. světové válce se vzdělávacími prvky.

 

 

O VZNIKU RODINNÉHO TAJEMSTVÍ

 

Komiksový kreslíř Eric Heuvel (* 1960) zpracovával zpočátku dobrodružné a vědecko-fantastické náměty. Kolem roku 2000 však došel k šokujícímu zjištění, jak chabé povědomí má nizozemská mládež o druhé světové válce. Chtěl to změnit, a tak se obrátil na Nadaci Anne Frankové. Začal pro Nadaci vytvářet vzdělávací komiksy určené pro Anne Frank Krant (Noviny Anne Frankové).

 

Z iniciativy E. Heuvela pak vzešla spolupráce s pracovníky Nadace Ruudem van der Rolem a Menno Metselaarem. Společně napsali příběh o středoškolákovi Jeroenovi, který se jednoho dne vydá k babičce, aby u ní doma na půdě posbíral nějakou veteš a zpeněžil ji na bleším trhu. Objeví tu ale babiččin zapomenutý výstřižkový deník. Začnou si nad ním spolu povídat o minulosti a Jeroen se od babičky dozví o jejím přátelství s pronásledovanou židovskou spolužačkou v letech druhé světové války...

 

V příběhu se objevují různé aspekty okupace jako obsazení země, kolaborace a odboj, ilegalita a pronásledování Židů, „hladová zima“ a každodenní život. K Rodinnému tajemství, které vyšlo poprvé v roce 2003, obstaral E. Heuvel kromě výtvarné složky i převedení synopse, která vznikla ve spolupráci s Menno Metselaarem, na komiksový scénář. O čtyři roky později pak vznikl z iniciativy Nadace Anne Frankové další komiks s názvem Hledání.

 

 

RODINNÉ TAJEMSTVÍ VE STŘEDOŠKOLSKÉ VÝUCE

 

Heuvelův komiks měl úspěch. Ovšem na rozdíl od jeho předchozích úspěšných knih se Rodinné tajemství (a posléze i Hledání) rychle dostaly také do škol a začaly být hojně využívány k výuce dějepisu 20. století. V roce 2005 bylo Rodinné tajemství vyhlášeno v Nizozemsku za „národní dárek“ a stát věnoval zdarma 200 000 výtisků studentům druhého ročníku středních škol (tj. zhruba čtrnácti- nebo patnáctiletým dětem).

 

Součástí komiksu jsou výukové pracovní sešity pro středoškoláky, díky nimž mohou učitelé Heuvelovy knihy v hodinách promyšleněji využít. E. Heuvel k tomu uvádí: „Komiks jsem tvořil s tím, že se bude používat společně se speciálně vyvinutým učebním materiálem. V tom je jedinečný. Komiksy se při výuce používají častěji, ale nebývají k tomu účelu zvlášť utvořené.“ (http://www.eric-heuvel.nl/cms/index.php/edustrips)

 

Také české vydání komiksu doprovází pracovní sešit, který nabízíme zdarma ke stažení zde.

 

Středoškolští učitelé, kteří zařadí Rodinné tajemství do výuky učiva o druhé světové válce, v něm najdou vhodný podklad pro soustavné promyšlení komiksových příběhů. Studenti se s jejich pomocí naučí v historickém kontextu chápat, co je to holocaust. Poznají, jak žili civilní obyvatelé ve vyhrocené válečné situaci. Uvidí, že lidé zaujímali různé postoje a vystupovali v odlišných rolích: někdo byl obětí, jiný obětem pomáhal, další se přiklonil k okupantům a jiný zůstával jakoby nezúčastněným divákem. Studenti budou moci pomocí úkolů v pracovních sešitech pochopit motivace pro tyto postoje, seznámí se s dilematy, která museli lidé za války řešit. Budou vedeni k tomu, aby pochopili, co je to diskriminace, genocida či jak lidské rozhodování ovlivňují předsudky. Naučí se vnímat rozdíl mezi totalitním (nacistickým) a demokratickým společenským zřízením.

 

Z českých škol se někdy ozývá, že učitelé dějepisu nemají dost času na probrání učiva, zejména v maturitním ročníku, kdy přichází na řadu období druhé světové války. A proč se potom zdržovat dějinami Nizozemska, když se nestíhá probrat ani druhá světová válka u nás. Důvodů bychom ale našli hned několik. Především je komiksová forma pro studenty podstatně atraktivnější než věcný výklad v učebnici, a práce s graficky upravenými pracovními sešity stejně tak.

 

Studenti si nové poznatky lépe upevní. Učitelům sešity usnadní výklad, protože jsou připraveny odborníky na didaktiku a postupují ve výkladu od jednoduchého ke složitějšímu, podrobně se věnují jednotlivým postavám příběhu a v jednoduchých samostatných úkolech studenty přivádějí k pochopení problematiky v její šíři. Při převodu pracovních sešitů do češtiny jsme zohlednili českou historickou zkušenost a některé dílčí úkoly spojené příliš úzce s nizozemskou realitou jsme nahradili odkazy na český nebo celoevropský kontext.

 

Ve výkladu našich vlastních dějin, zvláště v nezbytném zjednodušení, které středoškolská výuka vyžaduje, někdy sklouzáváme do vyjetých kolejí zažitého narativu s konvenčními milníky: mnichovská zrada, okupace, heydrichiáda, Květnové povstání, osvobození. Podíváme-li se ale na vlastní historii skrze zkušenost evropského souseda, vidíme, že nacistická okupace neprobíhala všude podle stejného vzoru. Pro Nizozemce bylo zřejmě mnohem složitější vyznat se v nových poměrech, protože okupační moc se zprvu tvářila vstřícně a nekonfliktně, a teprve v průběhu let se stupňovaly perzekuce Židů i potírání odboje a jakéhokoli nesouhlasu.

 

Nizozemská zkušenost překvapí třeba tím, jak silné bylo tamní hnutí odporu. Umíme si například představit, že by u nás došlo ke stávce nežidovského obyvatelstva proti perzekuci židovských sousedů? V Nizozemsku se to stalo v únoru 1941 a nacisté stávku, později označovanou jako „únorovou“, tvrdě potlačili. Zkrátka možnost srovnání nás nutí přemýšlet a následně i lépe chápat vlastní dějiny. A to je nakonec vedle osvojování znalostí jeden z důležitých cílů vzdělávacího procesu na středních školách: vychovávat studenty ke kritickému myšlení. Heuvelovy komiksy k tomu mohou přispět svým dílem.

 

 

DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA K TÉMATU

 

Učitelé i žáci, kteří by se chtěli dozvědět víc o tématech, která komiksy Erica Heuvela a pracovní sešity Domu Anne Frankové otevírají, mohou sáhnout například po těchto publikacích v češtině:

 

Bedürftig, Friedmann: Třetí Říše a druhá světová válka. Lexikon německého národního socialismu. Praha, Prostor 2002.

 

Frankl, Michal a kol.: Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století. Sv. 1. Velké a malé dějiny. Praha, Židovské muzeum v Praze – Institut Terezínské iniciativy 2013.

 

Hazdra, Zdeněk (ed.): Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací (19391945). Sborník příspěvků ze sympozia k 70. výročí vypuknutí druhé světové války.Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2009.

 

Horst, Han van der: Dějiny Nizozemska. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2005.

 

Petrův, Helena: Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava (1939–1941). Praha, Institut Terezínské iniciativy – Sefer 2000.

 

Šustrová, Radka: Pod ochranou protektorátu. Kinderlandverschickung v Čechách a na Moravě. Politika, každodennost a paměť 1940–1945. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2012.

 

Star Busmann, Cornelis Willem: Osvobození. Praha, Naše vojsko 2011.

 

V. F. (s využitím internetových zdrojů)

 

 

DOPORUČENÉ WEBY

 

Kdo by chtěl hledat i na internetu, může využít tyto specializované webové stránky.

 

Holocaust.cz, zdroj informací o holocaustu, odkazy na literaturu, databáze českých obětí (v češtině).

 

Židovské muzeum, kromě muzejních objektů a sbírek nabízí specializovanou knihovnu a sbírku orálně-historických svědectví více než tisíce pamětníků o životě Židů v českém prostoru (v češtině a angličtině).

 

Paměť národa, databáze více než dvou tisíc autentických příběhů pamětníků, z toho několik set příběhů obětí holocaustu, dobové fotografie, dokumenty (v češtině, angličtině a jiných cizích jazycích).

 

Naši nebo cizí. Židé v českém 20. století – stránky projektu, který se zaměřuje na školní výuku o tématu židovství včetně holocaustu, prevenci negativních jevů ve společnosti, nabízí podkladové materiály pro žáky i učitele (v češtině).

 

Možnosti demokracie, projekt zaměřený na výchovu k aktivnímu občanství, využívá historickou zkušenost s perzekucí Židů a etnických menšin, nabízí vzdělávací materiály k prevenci xenofobie a rasismu (v češtině).

 

USC Shoah Foundation, sbírka 53 000 autentických výpovědí lidí z 62 zemí ve 39 jazycích, mezi nimiž tvoří největší část oběti holocaustu, k dispozici je speciální sekce podkladů pro učitele (v angličtině).

 

Yad Vashem, Jeruzalémský památník holocaustu a centrum pro dokumentaci, výzkum a vzdělávání (v hebrejštině, angličtině a jiných cizích jazycích).

 

Anne Frank Huis (Dům Anne Frankové), muzeum nabízí na svém webu informace o Anne Frankové (v nizozemštině, češtině, angličtině a jiných cizích jazycích).


zpět