Jiří Němec

Zápisníky I

(1960–1964)


Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku napsal a ediční aparát sestavil Robert Krumphanzl

2018, 1. vydání

připravujeme k vydání



Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z let 1960 a 1961 a První (6. 8. 1961 − 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad obojím pak v zápisnících vedl vlastní reflexe. Zápisníky jsou svědectvím o vnitřním růstu jejich autora i vnějších zápasech, na kterých se podílel a jejichž středem bylo úsilí o svobodný život v podmínkách tehdejší komunisty ovládané společnosti a o „otevírání oken do Evropy“.  

 

Němcovo myšlení je zaměřené k současnému orientujícímu promýšlení a uvádění Kristovy zvěsti do osobního i společenského života. Svazek Zápisníky I naznačuje šíři i hloubku, s níž v mladých letech do svého pojetí zahrnoval podněty českého i světového umění, zejména literatury (Florian a jeho Dobré dílo, Deml, Durych, Holan, Halas, Hejda, Kafka, Miller, Greene, Camus, Saint-Exupéry, Dürrenmatt, Gertrud von Le Fort, Chesterton) a filmu (Buñuel, Fellini). Podle jednoho postřehu Jiřího Němce „v době, kdy katolická a pravoslavná teologie se staly na­prosto neaktuálním spekulováním a opakováním kdysi řečeného, byla to moderní literatura, která plnila funkci teologie − časové teologie“.

 

Přítomný svazek ukazuje nasazení Jiřího Němce, s nímž vstřebával aktuální evropské filosofické a teologické myšlení a při němž se v první polovině šedesátých let opíral především o intenzivní kontakt s Janem Patočkou a studium díla Teilharda de Chardin i jeho aktuálních teologických interpretací (Lubac, Tresmontant, Viallet, Heer, Chauchard, Kopp, Lepp, Leroy). Zároveň však ukazuje na neméně intenzivní dialog, vedený s přáteli a kolegy Ladislavem Hejdánkem, Václavem Freiem, Janem Sokolem, Petrem Pokorným, Stanislavem Sousedíkem, Milošem Černým či J. M. Lochmanem. Pokud jde o reflexi západní teologie a filosofie, vyvažovalo prvořadé soustředění Jiřího Němce k Teilhardovu zjevu studium a četba dalších myslitelů, zejména Maurice Blondela, ale také Gabriela Marcela, Mircey Eliada, Romana Guardiniho, Martina Heideggera či Jeana Lacroixe.

 

Z prvního svazku Zápisníků vysvítá, z jakých myšlenkových základů se formulovalo dialogické uvažování Jiřího Němce a jak spoluutvářel podmínky pro mezikonfesijní sblížení mezi křesťany i pro pozdější diskuse s neortodoxními marxisty – jejichž možnosti se nakrátko otevřely ve druhé polovině šedesátých let –, aniž by při tom opustil zřetel k „nutnosti ,ortodoxie‘, zanoření do ortodoxní víry a její praxe, sžití s Církví“, neboť „takto je možno se uchránit ,diletantismu‘ a ostatně jen takto lze si představit vznik nové, přetvářející víry – ,nové‘ vzniká vždy jen na podkladě nejvyšší dosavadní komplexity, takovým ,náboženským‘ útvarem ,nejvyšší komplexity‘ je nesporně Církev“.

 

R. K.


Spisy Jiřího Němce

 

Řada A

 

1. Jiří Němec: Profily I (literatura, film, výtvarné umění)

2. Jiří Němec: Profily II (filosofie, teologie, náboženství, společnost)

3. Jiří Němec: Profily III (přednášky, debaty, polemiky)

4. Jiří Němec: Zápisníky I (1960–1964)

5. Jiří Němec: Zápisníky II (1965–1969)

6. Jiří Němec: Zápisníky III (1972–1978, 1985–1987)

7. Jiří Němec: [Rozhovory, zdravice, vzpomínky]

8. Jiří Němec – Martin Hybler: Únos Európy

9. Jiří Němec: Dopisy z Ruzyně [a další korespondence]

10. Jiří Němec: [Psychologica – foniatrica] (Základy McDougallovy sociální psychologie jako příspěvek k psychologii osobnosti; Problematika hlasu u dětské spastické dysfonie s hlediska klinické psychologie; a ostatní práce)


145 x 190 mm, brožovaná vazba, 344 stran

edice Delfín

Typografie Václav Sokol

poznámka: Spisy Jiřího Němce; řada A; sv. 4



...zpět do katalogu...