Vladimír Neuwirth

Apokalyptický deník


K vydání připravil Robert Krumphanzl

2018, vydání 3., v Triádě 2.

připravujeme k vydání



Kniha dlouhá léta komunistickým režimem vězněného teologa, filosofa a publicisty (1921–1998), inspirovaná mj. Myšlenkami Blaise Pascala. Nejde o deník v pravém slova smyslu, zápisy sice narůstají v čase, ale jejich tématem není lineární každodennost všedního života. Edice obsahuje zápisy z let 1969–1975, v závěru je připojen text Tajemství otřásání (datovaný 1955–1960).

 

„V české literatuře není mnoho deníků toho druhu, jaký se zde dostává čtenáři do rukou. Autor žije Apokalypsou. Tato kniha pronikla jeho ducha až do oněch hlubin, v nichž se setkává s živým Bohem. Celý svůj život a veškeré dění vidí jejím prismatem. Formuluje zásady jejího výkladu a četnými citacemi literatury starověké, středověké a novodobé nám umožňuje lépe pochopit jak tuto knihu, tak náš život a smysl krize našeho věku. Klíčem k pochopení této krize je především meditace »Tajemství otřásání«, kterou autor připojil ke svému deníku.

 

Vnitřní svět autorův má dva póly, tajemství otřásání a tajemství vejití v odpočinutí. Tyto dva póly jsou vlastně póly vnitřního světa každého z nás. Otřásáním, úzkostí a starostí se zabývá mnoho denních zápisků. Je jich daleko víc než stránek o vejití v odpočinutí. Odpočinutím vrcholí život člověka. Kolik lidí však vejde v odpočinutí, čili dosahuje dokonalého pokoje v tomto životě? Čtenář, který hledá smysl úzkosti a starosti, který touží osvobodit se od těchto dvou »sester«, jež provázejí náš život, najde v deníku řadu záznamů, které mu pomohou osvobodit se od nich.

 

Život každého z nás je zápasem Jakubovým, zápasem s živým Bohem. Záznamy z 20. 7. 1971 a »starý zápis« z února 1975 patří k nejhlubším stránkám vydávajícím svědectví o tomto zápase. Záznam z 20. 7. 1971 je vnitřním portrétem nejen autora, nýbrž člověka vůbec.

 

Důležitou úlohu hraje v životě autora idea domova. Osvětluje ji zážitky ze svého dětství, úryvky z české a jinojazyčné literatury, citáty z bible… A nejde mu jen o domov našeho dětství a o vlast. Idea domova je zde promítnuta do celého kosmu.

 

Apokalyptický deník není jen komentářem k Apokalypse. Vede nás k tomu, abychom četli evangelia, bibli a veškerou literaturu ve světle této knihy, abychom v tomto světle viděli celý náš svět.“

 

Vilém Vondra v předmluvě k 1. vydání 


Vladimír NEUWIRTH (12. srpna 1921 Komárov u Opavy – 22. května 1998 Opava), teolog, spisovatel, překladatel, kulturní historik a organizátor kulturního života. Studoval od roku 1932 reálné gymnázium v Opavě. Po obsazení Opavy nacisty v roce 1938 středoškolské studium dokončil roku 1940 v Ostravě-Přívoze. 1940–1941 studoval němčinu a německou literaturu na Ústavu moderních řečí v Praze. Od roku 1941 do konce války se živil jako učitel němčiny na pražských jazykových školách. V té době se sblížil mj. s pražskými dominikány, zvláště s P. M. Habáněm a jeho okruhem. Po válce studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě PU v Olomouci a po zrušení studia počátkem 50. let na filosofické fakultě taméž. V době studií založil v září 1947 společně s dalšími šesti mladými lidmi křesťanský sekulární institut Společenství s úmyslem podporovat duchovní a kulturní život zúčastněných, po Únoru 1948 se činnost Společenství dále rozvíjela v podmínkách utajení před komunistickou mocí. Od začátku padesátých let pracoval v dělnických či administrativních zaměstnáních. Jako vedoucí postava Společenství psal pro jeho potřeby vlastní texty, překládal, přednášel a vtiskoval mu ducha modlitby, solidarity i kulturní a vzdělanostní rozhled. V lednu 1961 byl pro tyto aktivity zatčen a odsouzen za údajnou velezradu ke 14 letům vězení. Většinu trestu si odpykal ve Valdicích, propuštěn byl počátkem dubna 1968. (Rehabilitován byl v roce 1991.) V létě 1968 odjel na Západ, nejprve do Vídně, kde se stal externím vědeckým pracovníkem Slavistického ústavu. Po sovětské okupaci se rozhodl do Československa nevrátit, usadil se v belgické Lovani, kde byl zaměstnán v Ústavu pro studium střední Evropy (Institut de recherches de l’Europe centrale). Později se přestěhoval do Frankfurtu n. M. Od ledna 1971 do svého odchodu do důchodu v roce 1986 byl zaměstnán jako kulturní a sociální pracovník při České katolické obci ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1972 založil společně s opatem A. Opaskem kulturní sdružení Opus bonum – na jeho aktivitách se významně podílel do roku 1977 – a roku 1982 spolu s A. Krchňákem sdružení Bibliotheca Cyrillo-Methodiana. Publikoval kulturně historické studie, eseje a články a medailony významných postav české kulturní a náboženské historie a současnosti v exilových a po roce 1989 i domácích časopisech. Významná byla jeho překladatelská a především přednášková činnost a pořádání výstav a sympozií. Samostatně vydal studii Víra a základy křesťanské kultury (1976) a svazek Apokalyptický deník (1976, 2. vyd. Triáda 1998). Po návratu do Opavy v roce 1992 uspořádal monografii Profesor Josef Vašica (1994). Z pozůstalosti byl vydán deníkový svazek Vcházení do Evropy (Triáda 1998).

 

Bibliografie Vladimíra Neuwirtha na ipsl.cz.


145 × 190 mm, pevná vazba, 

ISBN 978-80-7474-229-3

edice Delfín

Graficky upravil Václav Sokol

kategorie: próza, memoáry



...zpět do katalogu...