obálka není k dispozici

Kurt Krolop

Studie k německé literatuře


Z němčiny přeložili Alena Bláhová, Ondřej Dušek, Eva Jelínková, Veronika Jičínská, Barbara Köpplová, Anita Pelánová, Jana Dušek Pražáková, Ondřej Sekal, Jiří Stromšík, Evžen Turnovský, Štěpán Zbytovský

Uspořádal a doslov napsal  Jiří Stromšík

2018, 1. vydání

připravujeme k vydání



Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů Kurta Krolopa, jenž se nemalou měrou podílel na budování tohoto oboru v Praze, je rozčleněn podle hlavních tematických oblastí Krolopova odborného zájmu:

I. Goethe

II. Pražská německá literatura

III. Franz Kafka

IV. Karl Kraus

V. Čeští autoři a německá literatura

VI. Epilog (rozhovor s K. Krolopem, který vedl německý germanista Peter Becher)

 

Ve středu Krolopova odborného zájmu byla vždy především někdejší německá literatura vzniklá na našem území – zejména dílo jičínského rodáka Karla Krause a pražského rodáka Franze Kafky – a s tím související téma historických proměn obecného soužití Čechů, Němců a Židů. Krolopův celkový vědecký záběr byl ovšem daleko širší. Těžko by se mezi jeho vrstevníky hledalo srovnání pro jeho hlubokou a detailní znalost celé literatury německého jazyka přinejmenším od 18. století. Zevrubná znalost zejména goethovské doby tvoří pevný základ jeho studií o 20. století, ale uplatnil ji i v samostatných pracích. Jeho průvodní studie k českým vydáním Novalise, Tiecka, E. T. A. Hoffmanna, Bonaventurových Nočních vigilií, Goethova FaustaBásně i pravdy se staly nepřehlédnutelnou součástí české recepce německé klasiky a romantiky. Jeho články či příležitostné – ale často zásadní – poznámky o Karlu Čapkovi, Haškovi, Peroutkovi, Poláčkovi, Šaldovi a mnoha jiných jej legitimují i jako znalce české a slovanské kultury. Jde o práce vzácné objektivity a vyváženosti, rozbíjející nacionální klišé a předsudky na obou stranách česko-německého konfliktního, ale i plodného soužití, zejména v posledních dvou staletích, a přinášející masu nových, v dřívějších výzkumech opomíjených poznatků.


Kurt KROLOP (1930–2016) patřil ve své generaci k nejuznávanějším osobnostem literární germanistiky německé i mezinárodní a významnou částí svého působení navíc zasáhl do vývoje germanistiky naší. Narodil se jako československý občan německé národnosti v Kravařích u Úštěka. První třídy gymnázia navštěvoval v Litoměřicích. V roce 1946 byl s rodiči odsunut do NDR, maturoval v Köthenu a absolvoval germanistiku, slavistiku a anglistiku na universitě v Halle, kde nastoupil také svou akademickou dráhu jako asistent. Svou vlastní odbornou orientaci nalezl za svého působení jako lektor na pražské filosofické fakultě v letech 1957–1962, kdy si nejen osvojil český jazyk, ale získal i obsáhlou znalost česko-německé problematiky v kultuře, politice, a především literatuře. V té době se začal rozvíjet systematický výzkum pražské německé literatury, popřípadě veškeré německy psané literatury z českých zemí a Slovenska, a Kurt Krolop patřil na tomto poli od počátku k nejproduktivnějším badatelům. Za tohoto pražského pobytu shromáždil materiál pro svou disertaci o Ludwigu Winderovi (obhájenou 1967) a publikoval své první studie (mj. v periodikách Germanistica PragensiaPhilologica Pragensia). V letech 1968–1969 působil opět v Praze, tentokrát jako vedoucí oddělení pro výzkum PNL v ČSAV. Nadějný rozběh jeho badatelského pracoviště i jeho vědecké dráhy byl ukončen 21. srpnem 1968. Na protest proti okupaci země vrátil Krolop pas NDR a přijal československé občanství, které mu však po několika měsících normalizační režim zase odňal, a tak byl v květnu 1970 podruhé odsunut do NDR. Pracoval jako nakladatelský redaktor, později jako vědecký pracovník. Po třetí a definitivně se vrátil do Prahy v roce 1990 a působil zde až do svého pensionování (2000) jako hostující profesor, několik let i jako vedoucí katedry germanistiky na FF UK. Po svém penzionování se rozhodl zůstat v Praze.


165 x 245 mm, pevná vazba, 

edice Paprsek

Grafickou úpravu Vladimíra Nárožníka adaptoval  Václav Sokol



...zpět do katalogu...