Gertruda Goepfertová

Půlnoční deník


2005, 1. vydání

rozebráno
nové vydání zde    e-kniha: Kosmas | eReading | Palmknihy


Povídky Půlnočního deníku psala Gertruda Goepfertová na základě záznamů svých tehdejších snů v průběhu 60. let, v době, kdy se starala zejména o vlastní rodinu. Soustavnému psaní se tehdy nemohla věnovat, ale zapsané sny byly, jak říká, „jako hotové románky, které uvázly v mysli, v paměti jako vzpomínky na ,prožitou noc‘“. Jejich síla netkví prvotně v tom, jaké události jsou v nich popisovány. Sebevědomí autorčiných textů má své opodstatnění ve způsobu, jakým Goepfertová z těkavých snů vybudovala beletristický text, který pojednává neskutečné obrazy a situace věcně a s odstupem. Fantasknost dění je střídmou stylizací, prostou nadnesenosti, paradoxně podtrhována a zvýrazňována.


Gertruda GOEPFERTOVÁ-GRUBEROVÁ (16. 4. 1924 v Janštýně u Jihlavy – 30. 7. 2014 v Rosenheimu), výtvarnice, básnířka a prozaička. Maturovala v roce 1943 na gymnáziu v Kyjově, do roku 1945 byla totálně nasazena v kyjovské sklárně. Po válce studovala na UMPRUM v Praze (1946–1949), nejdříve v ateliéru Františka Tichého, poté u Antonína Strnadla. V roce 1949 získala prázdninové stipendium na litografickou praxi v Curychu. Do Československa se tehdy již nevrátila a společně s manželem Leo Gruberem, který uprchl z Čech, se přestěhovala do Francie. V Paříži nastoupila na Ecole Nationale Supérieure des Beaux-Arts. V roce 1952 odešla do Mnichova, kde její manžel pracoval jako redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1979 žila v Rosenheimu. – Debutovala v roce 1939 prózou Trh v Kyjově, kterou otiskl Studentský časopis (roč. 18, 1938/39, č. 10, s. 262), kde posléze publikovala další literární texty a kresby. Následovaly publikace v Akordu, Jitru, Rozkvětu a Řádu. Přátelsky se stýkala s Janem Čepem, Jakubem Demlem, Albertem Vyskočilem, Janem Zahradníčkem a dalšími. Po roce 1949 vycházely její básně, prózy a kresby v exilových časopisech: Hlas domova (Melbourne), Kruh (Richmond), Nový život (Řím), Okno dokořán (Mnichov), Perspektivy (New York), Proměny (New York), Text (Mnichov), Zápisník (New York), Zpravodaj (Curych). V šedesátých letech spolupracovala s Karlem Vránou, potažmo Křesťanskou akademií v Římě – navrhovala obálky knih, vydala zde papírový vánoční betlém a básnickou sbírku Hejna stehlíků (1966). Druhou sbírku, Ohňostroj marnosti, publikovala ve Švýcarsku (1975, edice Akt) s vlastními linoryty. V roce 2002 vydala soubor próz s názvem Choroš (Svitavy, Trinitas), v roce 2003 soubor povídek Rodokmen (Praha, Triáda) a sbírku Zimní klavír (Brno, Atlantis), roku 2005 pak soubor próz Půlnoční deník (Praha, Triáda; 2. vyd. 2009). Autorka píše a publikuje také v němčině: od roku 1975 uveřejňovala v novinách cestopisné črty o návštěvách v bavorských vesnicích doprovázené vlastními kresbami. Později je sebrala do knihy Oberbayerische Dorfskizzenblätter (knižně Grabenstätt, Drei Linden Verlag 1984, 2. vyd. 1987), tamtéž vyšla v roce 2004 črta Markt am Inn s autorčinými perokresbami. V roce 1997 uveřejnila pokračování črt Neue Dorfskizzenblätter aus Oberbayern (Rosenheim, Förg). Jako bibliofilii vydala lyrickou prózu Der Inn (Rosenheim, Hundsdruckpresse 1996) a pohádku Die Geschichte von Vater Hase, Mutter Eichhörnchen und zwei Kinder Eichhörnchen (tamtéž, 2005).


145 x 190 mm, brožovaná vazba, 64 stran

ISBN 978-80-87256-07-7

edice Delfín

Graficky upravil Václav Sokol

kategorie: próza



...zpět do katalogu...