Pavel Vašíček (1944–2015)

Prostor pro konání kulturních akcí převážně výtvarného a literárního zaměření, místa pro společné setkávání nejen nad uměním vytvářel Pavel Vašíček v posledním čtvrtstoletí s pozoruhodným nasazením a vytrvalostí.

Inicioval a zorganizoval výstavu „Minulost a budoucnost ve Vinohradské tržnici“ v březnu 1989, která představila díla několika desítek výtvarníků a sochařů a „patřila k nejvýraznějším nezávislým kulturním (a tedy i společenským) událostem své doby“ (T. Pokorná, viz blok věnovaný této události v Revolver Revui č. 40/1999).

Ve druhé polovině devadesátých let patřil ke spolupracovníkům Studia Paměť, „společnosti pro záchranu kulturních hodnot“, v Truhlářské, vedeného Sašou a Jiřím Vovsovými. Profesí stavební inženýr, podílel se mimo jiné na rekonstrukci původního sklepního prostoru. V květnu 1998 v Paměti uspořádali Pavel a Zdeněk Vašíčkovi výstavu objektů svého otce Květoše Vašíčka (1902–1995). Vystavené „kuchyňské artefakty“ nazval Viktor Šlajchrt „kuriózním dovršením cesty, na kterou uvedl moderní umění před pětaosmdesáti lety Marcel Duchamp svými ready mades“ (Respekt, č. 24/1998).

Od roku 2008 vedl Pavel Vašíček galerii Topičův salon na pražské Národní třídě, která se stala jeho zásluhou, s významnou pomocí Evy Forstové, jednou z nejzajímavějších a nejkvalitnějších současných výtvarných síní a kromě toho nabízela také bohatý přednáškový a literární program.

V roce 2013 uspořádal v Topičově salonu dvoudenní konferenci k nedožitým osmdesátinám svého bratra, filosofa Zdeňka Vašíčka. Sborník, uspořádaný na základě příspěvků pronesených na této konferenci, vydá nakladatelství Triáda v letošním roce.

Pavel Vašíček zemřel náhle krátce po svých jednasedmdesátých narozeninách 5. února 2015. Pohřební bohoslužba se koná ve čtvrtek 19. února v 15 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze na Starém Městě.

R. K.