Kniha o světě jako labyrintu a pravidelných návratech slohových period s manýrismy jako předposledními či posledními fázemi. Ahistorické pojetí manýrismu vychází z teze Hockeho učitele E. R. Curtia – zformulované v knize Evropská literatura a latinský středověk (česky Triáda 1998) – o nadčasové polaritě manýrismu a klasicismu. Hocke není historikem umění ani literárním vědcem, ale těžko definovatelným badatelským interesantem o ještě obtížněji definovatelné obory v čele s esoterikou. Hocke vyhranil a přehnal význam manýrismu, ale zasloužil se o jeho obecnější uznání. Přeložili Miloslava Neumannová, Jiří Pelán, Anita Pelánová, Jaromír Povejšil a Jiří Stromšík.
 
Z němčiny přeložili Miloslava Neumannová, Anita Pelánová, Jiří Pelán, Jaromír Povejšil a Jiří Stromšík. Doslov napsal Pavel Preiss.
 
Ohlasy
Nakonečný, Milan: Svět jako podzemní labyrint Lidové noviny, 2001, 11. 8., příloha Orientace s. 23 ■ Linka, Jan: Tolle, lege! Tolle, lege! Literární noviny, 2001, č. 50, s. 9 ■ Z recenzních výtisků Kritická příloha Revolver Revue, 2001, č. 20, srpen, s. 114 ■ Štichauer, Pavel: Hockeho fenomenologie problematičnosti moderního člověka Souvislosti, 2001, č. 3-4/49-50,s. 179-182 ■ Válka, Josef: Manýrismus a moderní kultura Revue Proglas, 2001, č. 10, 20. 12. ■ Putna, Martin C.: Manýrističnost a baroknost v postmoderní senzibilitě. Nad knihou G. R. Hockeho Svět jako labyrint – Manýrismus v literatuře, výstavou Sláva barokní Čechie a „barokní Evropou" Dominiqua Fernandeze. Souvislosti, 2002, č. 3–4 ■