"Adepti jsou nenahraditelný zdroj poučení o době, ve které se necítí dobře. V noci se adeptům zdá o pekle, kde má sestra v Umění dlouhé zahnuté nehty. Odevzdanost, vytrvalost, trpělivost činí adepty velice nápadnými. Ve vzhledu není mezi adepty a západními žádný zásadní rozdíl. Od adeptů lze těžko očekávat, že se budou chtít prosazovat ve světě, kde se stal symbolem nesmrtelnosti generální Mojžíš. Adepti jsou adepti. Těla adeptů tvoří text Adeptů. Má ovšem někdo předpoklady adepty pochopit, když o nich neučí ve škole? Adepti budou zázrak. I na tykání určitě dojde."
Tuto kompozičně i tvarově náročnou prózu psal autor v letech 1997–2007. Odvolává se na hermetickou tradici evropského myšlení, již však zároveň oživuje a přenáší do současnosti, když se snaží dění současného světa a jeho postav vidět právě skrze tuto myšlenkovou mřížku. Základní otázkou románu je, jak může vnímavý, otevřený člověk žít v současném světě, jaké jsou rámce, které si vytváří, aby obhájil svoje jednání a přítomnost.
Ivan Matoušek (1948), spisovatel, výtvarník. Studium chemie na Přírodovědecké fakultě UK dokončil v roce 1971. Do roku 1986 pracoval v Ústavu fyzikální chemie ČSAV, poté ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. V letech 2001–2007 byl zaměstnán v továrně Léčiva (Zentiva). V samizdatové Edici Expedice publikoval knihu povídek Mezi obrazy (1980; 2., přepracované vydání s názvem Mezi starými obrazy, Votobia 1999; 3. vyd. v souboru Povídky, 2020) a novelu Album (1987; 2. vydání Mladá fronta 1991). Dále vydal novelu Autobus a Andromeda (Kdo je kdo 1995), romány Nové lázně (původně samizdatově s názvem Novi, 1980; tiskem Mladá fronta 1992; francouzsky v překladu Eriky Abrams s názvem Neuf-les-Bains, Albin Michel 1994), Ego (Torst 1997), Spas (Triáda 2001), prózy Oslava (Edice Revolver Revue 2009; francouzsky v překladu E. Abrams s názvem La Célébration, Noir sur Blanc 2013), Adepti (Triáda 2009), Autor Quijota (Triáda 2014) a Ogangie (Triáda 2017) a soubor zápisů Jedna věta (Edice Revolver Revue 2010). Dvě básnické sbírky, Marie(samizdat 1982) a Poezie a serigrafie před koncem 80. let (samizdat 1990), vyšly podruhé souborně s názvem Poezie (Triáda 2000). Soubor Povídky (Triáda 2020) tvoří krátké prózy původně vydané s názvem Mezi starými obrazy a povídky z desátých let 21. století, shrnuté do oddílu Mezi novými obrazy. Záznam úplného znění románu Spas v přednesu I. Matouška na CD, doprovozený dokumentární publikací, vyšel s názvem Spas. Čtení ve Věži (Triáda 2019).
Na stránkách Triády též informace k autorově výstavě výtvarného díla v Paříži v květnu–červnu 2012.
Ohlasy
Langer, Martin: Moje doporučení. Čtivě o ztrátě sebelásky Mladá fronta Dnes 21, 2010, č. 67, 20. 3., příl. Víkend, s. 32. ■ Hrtánek, Petr: Beletrie mezi eschatologií a alchymií. Nad dvěma romány Ivana Matouška Host 26, 2010, č. 6, 14. 6., s. 84–86. ■ Richterová, Sylvie: Alchymický princip Tvar 21, 2010, č. 14, 9. 9., s. 2. ■ Fic, Igor: Adept a Adepti Tvar 21, 2010, č. 14, 9. 9., s. 2. ■
