Tato kniha odkrývá dějiny. Vypráví příběh nikoli starý, avšak zapomenutý: příběh německé literatury, kterou na území někdejších zemí Koruny české, pozdější Československé republiky, psali Němci a Židé.
 
Svou knihu o české německé literatuře 20. století nazval Jürgen Serke Böhmische Dörfer, tedy doslova „české vesnice“, co do významu ovšem vesnice španělské. Toto spojení je v německém jazyce synonymem něčeho neznámého, nesrozumitelného, zapomenutého, zároveň však označuje i to, co existuje již pouze v představách a snech. Stačilo půl století, které uplynulo od jejího zániku, aby se česká německá literatura něčím takovým stala – nejen pro západní svět, ale i pro živé povědomí české veřejnosti. Několik výjimek stále ještě potvrzuje pravidlo.
 
Když v roce 1987 v Hamburku a ve Vídni Böhmische Dörfer vyšly, vzbudila kniha údiv nad bohatstvím literatury, k jejímuž slavnému trojhvězdí Rilke – Kafka – Werfel připojil Jürgen Serke dalších čtyřicet sedm německy píšících spisovatelů, do značné míry neznámých. Tato literatura se stala obětí obou totalitarismů dvacátého století. I proto, že byla česká německá literatura pro nedemokratické režimy těžko přijatelná, nesměla se v Československu kniha Böhmische Dörfer po vydání prodávat.
 
Jürgen Serke čtenářům představuje poslední velkou evropskou literaturu, která dosud nebyla znovuobjevena. Téměř patnáct let po německém vydání dostává česká společnost konečně možnost pohlížet na tuto literaturu zároveň jako na součást vlastních literárních dějin.
 
Kniha Jürgena Serkeho je velkou materiálovou sbírkou, zachycením nedávné minulosti, zprávou o cestách za svědky oné doby, rozesetými po celém světě. Díky téměř osmi stům portrétních fotografií, dokumentů, reprodukcí knižních obálek, ilustrací a rukopisů je zároveň publikací obrazovou, která je ve veškeré diskontinuitě a nejednotnosti tehdejší společnosti schopna zahlédnout a vyzdvihnout přetrvávající symbiózu Čechů, Němců a Židů. Ukazuje, že disonance je pravdou harmonie.
 
Z němčiny přeložili Veronika Dudková, Michaela Jacobsenová, Petr Kitzler a Věra Koubová. Předmluvu napsal Jiří Gruša. České vydání autor doplnil o kapitolu o malíři a básníku Peteru Kienovi a obsáhlý doslov.
 
Jürgen Serke (19. dubna 1938 v Landsbergu na Vartou) byl se svou babičkou, matkou a sestrou v roce 1945 vyhnán z Polska a konce 2. světové války se dočkal v Berlíně. Vyrůstal nedaleko Hamburku, později u Trieru. Po maturitě se stal žurnalistou. V letech 1961–1969 pracoval v americké zpravodajské agentuře United Press International (UPI) ve Frankfurtu nad Mohanem, nakonec jako hlavní reportér. V letech 1967–1968 informoval z Československa o pražském jaru. V hamburském magazínu Stern, kde pracoval do roku 1983, psal mimo jiné o hnutí Charty 77. Ve Sternu vyvinul novou formu literární reportáže. Některé z jeho knižních publikací vyšly nejprve jako seriál právě v tomto časopisu. Do roku 1989 pracoval Jürgen Serke pro Weltwoche, v letech 1990–1992 v deníku Die Welt. Serkeho kniha Spálení spisovatelé (Die verbrannten Dichter, 1977) započala v tehdejší Spolkové republice Německo znovuobjevování těch německy píšících autorů, jejichž díla spálili nacisté roku 1933 na hranici. O rodném městě Landsbergu, z něhož se v roce 1945 stal Gorzów Wielkopolski, napsal roku 1979 knihu Domů – Vlastivěda (Nach Hause – Eine Heimatkunde). Další publikace: Ženy píší. Nová kapitola německy psané literatury (Frauen schreiben. Ein neues Kapitel der deutschsprachigen Literatur, 1979), Nový exil – Zatracení spisovatelé. Zprávy a obrazy nového vyhnání (Das neue Exil – Die verbannten Dichter. Berichte und Bilder von einer neuen Vertreibung, 1982), Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou(Böhmische Dörfer. Wanderungen durch eine verlassene literarische Landschaft, 1987) a Doma v exilu. Spisovatelé, kteří z vlastní vůle zůstali v NDR (Zu Hause im Exil. Dichter, die eigenmächtig blizen in der DDR, 1998). Jürgen Serke je editorem básní Selmy Meerbaumové-Eisingerové, která zahynula v sedmnácti letech v koncentračním táboře. V edici Bücher der Böhmischen Dörfer vídeňského nakladatelství Zsolnay vydává Serke původní díla německy píšících spisovatelů z Čech.
 
Ohlasy
Wernisch, Ivan: Krajina po Němcích Týden, 2001, č. 7, 11. 2., příloha Panská kulturní revue s. I ■ Peňás, Jiří: Atlantida na české vesnici Týden, 2001, č. 7, 11. 2., příloha Panská kulturní revue s. I ■ Cinger, František: Moje tipy  Právo, 2002, 15. 11., s. 6 ■ Maidl, Václav: Řekni mi, kde všichni jsou Lidové noviny, 2002, 13. 4., příloha Orientace s. 1 ■ Putna, Martin C.: Svůdný, ale jednostranný pohled MF DNES, 2002, 9. 3., B/3 ■ Kovařík, Petr: Kniha o tom, jak Evropa zemřela v Praze Večerník Praha, roč. 12, 2002, č. 14, 17. 1., s. 19 ■ Bruss, Joachim - Svatoš, Michal: Cesta po opuštěné krajině Respekt, 2002, 18. 2., s. 22 ■ Lustig, Arnošt: O zmrtvýchvstání trojí literatury v Čechách Právo, 2002, Právo, 5. 2. ■ Kafka, Tomáš: Na počátku byla kniha Host, 2002, č. 2, s. 58 ■ Platzová, Magdaléna: Přes zánik světa Literární noviny, roč. 12, 2001, č. 50, 12. 12., s. 11 ■ Gaži, Martin: Dvakrát o literatuře z Čech (Jürgena Serkeho Böhmische Dörfer a Antonína Měšťana Česká literatura mezi Němci a Slovany) Souvislosti, roč. 13, 2002, č. 3 - 4, s. 280 ■ Mališ, Otakar: Literární reportáže o pražských německých autorech Kritická Příloha RR, 2002, č. 23, červen, s. 18–25. [Recenze] ■