Texty z let 1967–1969 o začátku německé okupace
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení. Stati částečně uveřejněné v letech 1968 a 1969 byly psány se zřetelnou snahou orientovat národní společenství na nové osudové křižovatce.
V recenzi na jednu z tehdy vydaných Tesařových esejí psal Václav Frei v Katolických novinách z 18. května 1969 „o nepochybně poctivém přístupu J. Tesaře, který, jak sám uvádí, ,píše o názorech donedávna proskribovaných a úsilí nedoceněném‘. [...] Načrtněme pár myšlenek aktuálních pro nás právě dnes, přes zřejmé rozdíly situace v roce 1939 a 1969. Tesař nevytýká katolíkům nedostatek statečnosti, obětavosti, nedostatek ,zapojení‘ do celonárodního úsilí. Vyslovuje politování nad tím, že do tohoto úsilí neuměli vnést vlastní, plně křesťanský a katolický program, domyšlenou specificky křesťanskou iniciativu. [...] Myslím, že tuto kritiku je třeba vzít vážně a poučení z ní zaměřit i na další období, pro nás tedy zejména na naši současnost. Nejde o to, odsoudit tehdejší představitele církevního života, nýbrž pochopit [...], v čem nestačili na úkol neúprosně daný historickou situací roku 1939. Také nám klade situace roku 1969 neúprosně své otázky. Chápeme je, doceňujeme jejich závažnost? [...] Bylo by smutné, kdyby si po dalších třiceti letech soudní lidé museli říci: ,proboha, spali tenkrát ti čeští katolíci, nebo byli slepí? Což neviděli, jakou dějinnou šanci a odpovědnost mají?‘ Jan Tesař si kladl otázku, zda katolicismus dokázal vytvořit roku 1939 celonárodní program.“ Tento svazek, obsahující také dosud nepublikované texty, předkládá otázku, kterou tak jasně rozpoznal Václav Frei, nejen katolíkům, ale celé národní kultuře.
Jan Tesař (1933), historik. Před ukončením studia historie na FF UK byl v roce 1956 přijat jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu. Odtud byl po dvou letech z politických důvodů propuštěn. Poté krátce pracoval v muzeu v Pardubicích a v roce 1961 byl zpátky přijat do VHÚ, odkud je znovu donucen odejít krátce po invazi v srpnu 1968. Díky Josefu Mackovi byl pak přijat do Historického ústavu ČSAV. Ne nadlouho, v září 1969 je zatčen. Po 13 měsících strávených ve vazbě byl bez soudu propuštěn a opět se zapojil do odporu proti husákovské konsolidaci. Znovu byl zatčen v roce 1971, z vězení se vrátil v říjnu 1976. Poté patřil mezi signatáře Charty 77 a inicioval vznik Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V květnu 1979 byl znovu zatčen a posléze přijal nabídku k vystěhování (1980), žil nejprve v Německu, později ve Francii. Kromě účasti v několika publikacích věnovaných zvláště českému partyzánskému hnutí a odboji ve 2. světové válce knižně vydal: Diagnosi 301.7 (italsky 1980, rozšířeno a doplněno jako Zamlčená diagnóza, Triáda 2003), Sme autentickí dedičia (1995), Mnichovský komplex. Jeho příčiny a důsledky (2000), Traktát o „záchraně národa“. Texty z let 1967–1969 o začátku německé okupace (Triáda 2006), trojsvazkovou edici Josef Serinek / Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie: I. Vzpomínky Josefa Serinka / Jan Tesař, Místo epilogu / Rozhovor s Josefem Ondrou / Dokumenty; II. Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka; III. Mapy, tabulky, diagramy – partyzáni na Vysočině / Jan Tesař, Serinkovské inspirace (Triáda 2016) a Co počít ve vlkově břiše. Práce o vytváření struktur občanské společnosti 1968–1980 (Triáda 2018).
Na stránkách Triády lze číst Tesařovu stať Hra s ohněm a jedem (2011) a úryvek ze studie Diagnóza nepřijatelné osobnosti (1991, o Zdeňku Vašíčkovi).
Ohlasy
Šlajchrt, Viktor: Podivná záchrana národa. Respekt xxx, 2006, č. 31, 31. 7. – 6. 8., s. 22. ■ Placák, Petr: Moc přísný i příliš tolerantní. MF Dnes, 26. 8. 2006, s. D6 ■ Zídek, Petr: Kauza Jan Tesař. Lidové noviny, příloha Orientace (26. 8. 2006, s. IV) ■ Kamenec, Ivan: Hviezdne hodiny historiografie. Knihy a společnost (č. 1/2007) ■ Chrobáková-Lněničková, Andrea: Poděkování Ivanu Müllerovi. Tvar 18, 2007, č. 11, 31. 5., s. 23. ■ Šustrová, Petruška: Kde začíná a končí kolaborace? Úvahy o problému národní jednoty. A2 (č. 28/2006), s. 31 ■ Kamenec, Ivan: Hviezdne hodiny historiografie. Knihy a společnost (č. 1/2007)
