Noviny, časopisy a knižní publikace, které vycházely v letech 1939–1945 za tzv. Protektorátu a česky v zahraničí, charakterizuje literární historik Jiří Brabec v jejich základním směřování, okruhu spolupracovníků a na příkladech profilujících příspěvků. Knihu tvoří abecedně řazená monografická hesla. Duchovní klima válečné doby skládají denní listy, periodika zaměřená k politice, zábavě, vědecké nebo náboženské osvětě či časopisy věnující se různým druhům umění. Vedle sborníků, antologií a almanachů domácích a exilových vydavatelů jsou představeny i počiny kolaborantské, oslavující okupační správu a šířící antisemitismus.
 
Z úvodního textu Jiřího Brabce:
 
Soupis periodik 1939–1945 vznikal v dlouhém časovém období. Když jsem začal psát dějiny české literatury let 1939–1945, musel jsem rozšířit excerpci literárních časopisů i na periodika, která s konkrétní literárněhistorickou prací zdánlivě nesouvisela. Například historie literární kritiky si vyžadovala systematický průzkum deníků i politických listů. Můj zájem o periodika, motivovaný literární historií, se postupně přesouval k poznávání specifické role různých periodik v duchovním kontextu protektorátu. Jakým způsobem si řada listů uchovávala relativně svobodný prostor navzdory tlaku moci?
 
Každý totalitní systém se opírá o princip totálního nároku na člověka. Nespokojuje se se zmanipulováním veřejné sféry, uzavřením člověka do institucionálních rámců, z nichž nemůže vystoupit, ale současně hledá možnosti, jak podchytit soukromý svět zálib a potřeb individua a importovat je do soukromé sféry. Některá periodika díky aktualizacím nejrůznějších témat, čerpaných z minulých i soudobých zdrojů, vytvářely zóny, které se regulativní funkci vzpírají. Nacisté si tohoto nebezpečí byli vědomi. Někdy se uchylovali k zákazu celého žánru (například Goebbels zakázal literární kritiku a satiru), jindy se snažili do této sféry, chránící si svou osobitost, umístit alespoň ideologický komentář (Wolfram von Wolmar nařídil uveřejňovat politické články v společenských a obrázkových listech i v sešitových edicích dobrodružné četby). K průzkumu časopisů jsem se vracel při různých příležitostech. Jednou byl součástí studie (fašistické a antisemitské listy), jindy součástí systematického zpracování určitého okruhu periodik (zahraniční tisk). 
 
Předkládaný soupis je výběrem periodik, které vydávaly české instituce či skupiny autorů v letech 1939–1945 v Protektorátu Čechy a Morava i v zahraničí. Zařazeny jsou proto i listy psané cizím jazykem. Nekladl jsem si za cíl vytvořit databázi časopisů, ale zprostředkovat čtenářům základní informace o periodikách, které se podílely na duchovním klimatu válečné doby.