top of page

Svazek je výborem z díla romského spisovatele Andreje Gini (* 1936), který přináší na jednom místě a v logickém uspořádání přehled toho nejvýznamnějšího, co za svůj život napsal.

 

Ilustrovala Zuzana Mašková. Z romštiny přeložily  Milena Hübschmannová, Jana Kramářová, Denisa Miková, Karolína Ryvolová, Helena Sadílková, Alena Smutná a Martina Vyziblová. Uspořádaly a k vydání připravily  Karolína Ryvolová a Helena Sadílková.

 

Třemi až čtyřmi texty prezentuje každý ze žánrů, kterému se Giňa během let věnoval – tradiční pohádky v jeho charakteristickém vypravěčském podání, vážné i humorné příběhy o lidech a událostech, které sledují život a osudy samotného autora, jeho rodiny a poněkud šířeji i komunity a prostředí, ve kterých se pohyboval a pohybuje, geograficky pokrývající rodné východní Slovensko i západočeské Rokycany, kde prožil svůj dospělý život, i mravoučné fejetony, nabádající Romy k udržování tradic, zachování jazyka a píli.

 

Několik vyprávění vychází z historických událostí na Slovensku během 2. světové války a předestírá velké evropské dějiny lokální optikou, navíc z pozice společenských vyděděnců. Povídka Jak jsme si museli zbourat vlastní domy popisuje vyhnání Romů z rodné Tolčemeše dva kilometry pod obec na pastvinu u potoka, místními nazývanou Pod Hineškou; vyprávění Svatba je pohledem na těžký život Romů za Slovenského státu a próza Rusové jsou tady! se vrací k osvobození sovětskou armádou.

 

Andrej Giňa je výjimečný nejen tím, že ve svých textech reflektuje mj. uzavírající se kapitolu moderních romských dějin, tedy odchod ze zemědělského Slovenska do industriálních Čech a obrovský zlom, který to znamenalo v tradiční romské pospolitosti. Nezvyklá a obdivuhodná je také důslednost, s jakou celá desetiletí píše romsky a pro Romy, snaží se aktivizovat lidi ve své komunitě, podporovat je a dodávat jim odvahy, ale také budovat mosty mezi Romy a je obklopující neromskou společností.

 

Kniha vychází v paralelním romsko-českém znění. Předmluvu napsala Karolína Ryvolová. Svazek obsahuje jako přílohu edici dopisů Andreje Gini Mileně Hübschmannové (komentáře k ní napsala Helena Sadílková).

 

Andrej Giňa (1. ledna 1936 v Tolčemeši/Šarišských Sokolovcích – 30. září 2015 v Rokycanech), spisovatel a hudebník. Nejranější dětství prožil ve východoslovenské obce Tolčemeš, odkud byla jeho rodina spolu s celou zdejší malou komunitou Romů v roce 1942 na základě vládního nařízení vyhnána a poté donucena žít na louce za vesnicí v místě zvaném Pod Hineškou. V roce 1946 se Giňova rodina přestěhovala nejprve do Prahy a zakrátko do Rokycan, kde začal A. Giňa navštěvovat základní školu. Po vyučení tavičem pracoval v letech 1953–1955 v Železárnách Hrádek. Ve stejné době studoval večerní Pedagogickou školu v Plzni, studium však nedokončil, neboť byl odveden na vojnu. Po absolvování vojenské základní služby se stal vojákem z povolání. Zároveň studoval zdravotnickou školu v Hradci Králové a působil jako zdravotník pluku (1957–1961). Poté byl zaměstnán jako dělník ve slévárně a posléze jako řidič. V letech 1969–1973 se aktivně podílel na práci tehdy nakrátko povoleného Svazu Cikánů-Romů, stal se předsedou okresního výboru SCR, členem předsednictva krajského výboru SCR a působil jako stavbyvedoucí v plzeňském výrobním družstvu Névodrom, které vytvářelo pracovní příležitosti pro Romy a současně dotovalo pokladnu SCR. Poté pracoval opět jako řidič, v podniku Potraviny Plzeň, a řidič a topič v rokycanském Buzuluku (Škoda Plzeň). Po roce 1989 se stal předsedou celorepublikového Kulturního svazu občanů romské národnosti, který navazoval především na kulturní aktivity SCR. V devadesátých letech hojně publikoval na stránkách nově vzniklých romských periodik. V době nových možností začal podnikat (prodával suroviny na výrobu romských kuchařských specialit). – Celoživotně se A. Giňa věnuje také hudbě. Od padesátých let hrál v rokycanské cimbálové kapele na kytaru a na basu, v sedmdesátých letech se stal jejím kapelníkem. V roce 1984 založil rompopovou kapelu Rytmus 84, s níž hrál více než dvacet let. – Knižně vydal (v paralelním romsko-českém znění): Bijav / Svatba (tři povídky, 1991), Paťiv. Ještě víme, co je úcta (výbor z povídek, pohádek a publicistiky, 2013). Nahrávka autorského čtení na CD vyšla v edici Hlasy v roce 2014.

 

Ohlasy

Nezbeda, Ondřej: Klasik v čase ghetta Respekt roč. 25, 2014, č. 6, 3. - 9. 2., s. 60 ■ Nezbeda, Ondřej: Respekt, 2014, č. 6, 3.-9. 2., s. 60 ■ Danišová, Eva: Paťiv - Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky Romano džaniben roč. 21, 2014, č. 2, s. 148-149 ■ Veselková, Ivana: Romská historie a současnost očima Andreje Gini ČRo Radio Wave, pořad On Air, 2014, 19. 2.■ Scheinostová, Alena: Andrej Giňa: Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Recenze Aleny Scheinostové Romea.cz, 2014, 15. 3. ■ Scheinostová, Alena: Napiš to tak, jak to říká máma iLiteratura, 2014, 23. 3. ■ Scheinostová, Alena: Vyprávění jako prodloužená paměť Tvar, 2014, č. 9, 2. 5., s. 23 ■

Andrej Giňa – Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky BAZAR

130,00 KčCena
  • Formát

    14,5 x 19 cm

  • Rozsah

    320 stran

  • Vazba

    Pevná

  • ISBN

    978-80-7474-076-3

  • Rok vydání

    2013

     

  • Vydání

    1.

  • Obsah

Také doporučujeme

bottom of page