Život a činnost důstojníka generálního štábu a experta na lágry podle archivních dokumentů a jeho deníků
Prvorepubliková armáda si vybrala a vzdělávala Jiřího Letova, aby ho mohla jako elitního vojáka nasadit ve vedoucích funkcích svých štábů. S tímto předurčením později převzal vedení hospodářské správy protektorátních lágrů a pak i dohled nad dalšími lágry v prvních poválečných letech. Dokázal i v těchto funkcích a na první pohled tak rozdílných režimech splnit požadavky a povinnosti podplukovníka generálního štábu? O tom je tato kniha.
K vydání připravil Vilém Faltýnek.
Příklad Let jasně ukazuje, jak by se poměry v táborech za války utvářely, kdyby tyto nebyly mnou řádně vedeny, ale ponechány amatérskému vedení civilních úředníků, nebo dokonce nezodpovědných Němců. Každá vlastenecká organizace za války musela by usilovat o to, aby vedení táborů bylo v rukou spolehlivých českých lidí, protože zde bylo možno zachránit životy a zdraví desetitisíců Čechů.
(Jiří Letov, 1. července 1945)
Markus Pape (1962) se jako badatel zabývá dějinami perzekuce menšin ve 20. století. Mimo jiné napsal knihu A nikdo vám nebude věřit (1997) o protektorátním koncentračním táboře Lety u Písku. Kromě toho publikuje v novinách, překládá a jako zmocněnec poškozených zastupuje u soudu oběti rasových útoků.
Ohlasy
■ Jaroslav Vyleťal: Vliv kolaborantů na chod protektorátu byl omezen. Poroučeli nacisté Parlamentní listy 30. 12. 2019 ■ Anna Míšková: Markus Pape: Sólo Jiřího Letova Bulletin Muzea romské kultury č. 28/2019, s. 94–96 ■
