Knižní prozaická prvotina znalce a editora děl Jakuba Demla, Jana Čepa, Bedřicha Fučíka (viz mj. B. Fučík, Kritické příležitosti II, Triáda 2002) a dalších. Prózu tvoří jedna nekončící věta - vyprávění o osudech osamělých a vykolejených lidí setkávajících se na rozhraní pražských Nuslí, Vyšehradu, Podskalí a Nového Města (ale děj se na chvíli přenáší např. i do rumunské Histrie). Bedřich Fučík o Binarově prozaickém výrazu a větě napsal: „...nám se líbí tyhle periody mannovsko-faulknerovské, nikoli samosplavné, nýbrž citlivě vážené a variované do melodie, která je vlastním tělem básně, do sonátové hudby vyťukané ze slov...". Vypravěč v Playbacku přenechává často vypravěčskou aktivitu postavám svého vyprávění. A obdobně jako by tyto vyprávějící postavy - přede všemi jedna, opilec Honza - byly sice skutečnými postavami vyprávění, ale nikoliv jeho hlavními aktéry. Těmi, i když nepersonalisovanými, jsou čas a smrt. Próza je dramatem střetu s neosobností a často prohrávaného zápasu o osobu.
 
Vladimír Binar (6. října 1941 ve Velkém Meziříčí – 13. ledna 2016 v Praze) publikoval knihu esejů Čin a slovo (samizdatově v edici Rukopisy VBF 1978, def. vydání Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi, Triáda 2010), román Playback (Rukopisy VBF 1981, Triáda 2001), povídkový triptych Číňanova pěna (souborně Triáda 2011; povídka Číňanova pěna vyšla v edici Rukopisy VBF 1981, tiskem Revolver Revue č. 41/1999; povídka Dimanche à Paris v Rukopisech VBF 1986, tiskem RR č. 50/2002), výbor z básní Hlava žáru (Rukopisy VBF 1986, Triáda 2009) a Rty na sněhu (Triáda 2014) a prózu Emigrantský snář (Triáda 2003) a knihu Sešit z Marienbadu (Triáda 2022). Nahrávka autorského čtení na CD vyšla v edici Hlasy v roce 2015. – V samizdatové edici Rukopisy VBF, kterou založil a vydával s Bedřichem Fučíkem, edičně připravil mj. čtrnáctisvazkové Dílo Jakuba Demla (1978–1983; Fučíkova a Binarova Zpráva o uspořádání díla Jakuba Demla vyšla tiskem v RR č. 42/2000) a sedmisvazkové Dílo Bedřicha Fučíka (1986–1989, tiskem Melantrich 1992, 1994, 1995, 1998, Triáda 2002, 2003, 2006). Uspořádal například soubory Ikaros věčně živý (1980), Poutníkův labyrint světa. J. A. Komenský (1982), Živý pramen (1984), pět prozaických knih Stanislava Vodičky (Tam, kde usínají motýlové, 1978, Planina ticha, 1983, Na vzdušné pěšince, 1984, Jepičí okamžiky, 1990, Básník Jakub Deml v Tasově, 2001) či výbory z díla Josefa Čapka (Rodné krajiny, 1985) a Jakuba Demla (Tasov, 1971, s Milošem Dvořákem; Pozdrav Tasova, 2013). – Kniha Hlava žáru byla oceněna Cenou Nadace Český literární fond a za knihu Číňanova pěna (2011) autor obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. (Bibliografie Vladimíra Binara na ipsl.cz.)
 
Ohlasy
Vágner, Oldřich: Skladba pro jeden hlas Aluze, 2002, č. 2, prosinec, s. 148 ■ Bílek, Petr A.: Velká báseň v próze Host, 2002, č. 2, s. II ■ Jelínek, Antonín: Binarova Praha s prsty sněhu Lidové noviny, 2002, 12. 1., příloha Orientace s. 16 ■ Škoda, Stanislav: Kompletní hodina Babylon, roč. 11, 2001, č. 3, 26. 11., Literární příloha s. 7 ■ Burda, Alois: Ze čtenářského deníku Aloise Burdy Tvar, 2002, č. 5, 7. 3., s. 7 ■ Mandys, Pavel: Literatura Týden, 2002, č. 8, s. 68 ■